Dědictví není jen o majetku, ale o jistotě, kterou po sobě zanecháme.
Proč se o dědictví zajímat
Příprava na dědictví není příjemné téma, ale neřešení může vést k rodinným sporům. Zákon se snaží zajistit, aby se majetek zůstavitele rozdělil spravedlivě, a proto určuje přesnou posloupnost dědiců.
Vlastník majetku (zůstavitel) by měl ještě za života zvážit sepsání závěti nebo dědické smlouvy, aby předešel nejasnostem a rozepřím mezi dědici. Dědictví může zahrnovat movité věci (např. auta, vybavení domácnosti), nemovitosti, finanční investice a dokonce i autorská práva.
Dědic se stává dědicem na základě tzv. dědického titulu, kterým může být jedině dědická smlouva, závěť nebo zákon.
Závěť a dědickou smlouvu označujeme jako tzv. pořízení pro případ smrti a pouze v těchto případech má zůstavitel možnost ovlivnit, komu
a jak bude majetek rozdělen. Nejsilnější postavení má dědic ustanovený dědickou smlouvou. Ten má přednost jak před dědicem ze závěti,
tak ze zákona.
Jak dědické řízení začíná
- Oznámení úmrtí a zahájení řízení.
Úmrtí člověka oznamuje matriční úřad; následně okresní soud, v jehož obvodu měl zůstavitel trvalé bydliště, zahájí dědické řízení. - Notář jako soudní komisař.
Soud pověří notáře, aby prováděl veškeré úkony za soud – jde o tzv. soudního komisaře. Notář vypracuje předběžné šetření: zjišťuje okruh dědiců, odkazovníků, vykonavatele závěti nebo správce pozůstalosti a zároveň se snaží zjistit, zda zůstavitel nezanechal závěť či dědickou smlouvu. - Svolání dědiců.
Notář vyrozumí každého, kdo by mohl být dědicem, a poučí ho o tom, že může dědictví odmítnout. Následně svolá neveřejné jednání, kde jsou přítomni všichni dědicové a případně vykonavatel závěti; poté vydá rozhodnutí, kterým potvrdí nabytí dědictví a určí podíly.
Poznámka: Notáře si nelze vybrat – soud jej přiděluje podle rozvrhu a díky vytíženosti si na pozvánku často počkáte několik měsíců.
Zákonná dědická posloupnost
Pokud zůstavitel nesepsal závěť ani dědickou smlouvu, majetek se rozděluje podle tzv. dědických tříd. Nižší třída nastupuje jen tehdy, pokud nikdo z předcházející třídy není přítomen.
1. TŘÍDA: děti a manžel/manželka
Podle první třídy dědiců se dědí pouze v případě, že měl zůstavitel
děti! Potom dědí zůstavitelovi děti a jeho manžel či manželka, každý
z nich stejným dílem.
Pozor! V této třídě se jedná skutečně pouze o manžela či manželku,
nejedná se o partnera/partnerku.
Pokud některé z dětí nedědí (např. z důvodu úmrtí), přechází jeho podíl
na jeho potomky (vnoučata, případně pravnoučata zůstavitele).
2. TŘÍDA: manžel/manželka, rodiče, blízcí ze společné domácnosti
Pokud zůstavitel nemá děti, rozdělí se pozůstalost mezi manžela/
manželku, zůstavitelovy rodiče a dále ty, kteří žili se zůstavitelem ve
společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí
a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli
odkázáni výživou na zůstavitele.
Ti, kteří žili se zůstavitelem ve společné domácnosti, nemohou dědit
ve druhé dědické třídě sami – pokud není jiný dědic, dědí až ve třídě
třetí.
Manželovi/manželce vždy připadne minimálně polovina pozůstalosti,
zbylí dědicové dědí rovným dílem.
3. TŘÍDA: sourozenci, blízcí ze společné domácnosti
Nedědí-li potomci, manžel ani rodiče, přicházejí na řadu sourozenci
a ti, kteří žili se zůstavitelem po dobu jednoho roku před jeho smrtí
ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou
domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
V případech, kdy si pozůstalost nemůže nebo nechce převzít některý
ze sourozenců, jeho podíl připadne jeho dětem, tedy synovcům nebo
neteřím zůstavitele.
4. TŘÍDA: babičky a dědečci
Když nemohou dědit potomci, manžel, rodiče, sourozenci, synovci nebo
neteře ani blízký spolubydlící, rozdělí se pozůstalost stejným dílem mezi
prarodiče zůstavitele, tedy jeho babičky a dědečky
5. TŘÍDA: prababičky a pradědečci
Za předpokladu, že nedědí žádný z dědiců čtvrté dědické skupiny, dědí
praprarodiče zůstavitele. Prarodičům otce zůstavitele náleží jedna polovina dědictví a druhá náleží prarodičům matky.
Obě dvojice prarodičů dědí rovným dílem. Pokud jeden z prarodičů
nedědí, připadne uvolněný podíl druhému z prarodičů otce nebo matky,
se kterým tvoří dvojici. V případě, že nedědí ani jeden z nich, připadne
jejich polovina druhé skupině prarodičů.
6. TŘÍDA: tety, strýcové, prasynovci, praneteře
Nedědí-li žádný z dědiců páté třídy, dědí v šesté třídě. Zde už jsou to
vzdálenější příbuzenské vztahy a může být komplikované uvědomit si,
o koho se vlastně jedná. V šesté třídě dědí děti dětí sourozenců zůstavitele, tedy prasynovci a praneteře. Spolu s nimi dědí i děti prarodičů
zůstavitele, tedy tety a strýcové. Pozůstalost si rozdělí všichni dědici
stejným dílem. Pokud zůstavitel už nemá žádné strýce a tety, právo na
pozůstalost mají jejich děti.
Kdy dědí stát
Jestliže neexistuje žádný dědic ani v šesté třídě, připadá dědictví státu.
Registrovaní partneři a společná domácnost
Občanský zákoník pohlíží na registrované partnery stejně jako na manžele – dědí tedy ve stejné třídě jako manželé. Naopak osoby žijící „na hromádce“ bez registrace mohou dědit pouze jako osoby ze společné domácnosti (2. nebo 3. třída). Důležité je prokázat, že sdílely domácnost a pečovaly o ni nebo byly vyživovány zůstavitelem.
Závěť a dědická smlouva
Dědictví lze upravit závětí nebo dědickou smlouvou:
ZÁVĚŤ je jednostranné právní jednání zůstavitele a může mít různé formy. Může být sepsána vlastnoručně (holografická závěť) nebo na počítači s podpisem a dvěma svědky (alografní závěť). Při závěti sepsané u notáře se dokument uloží do centrální evidence.
Nejjistějším způsobem pořízení závěti je sepsání závěti notářským zápisem. Sepsání závěti notářem oproti jiným formám dává jistotu, že závěť bude mít ty důsledky, které zůstavitel zamýšlel a pozůstalost bude skutečně projednána podle vůle zůstavitele.
DĚDICKÁ SMLOUVA je dvoustranná smlouva mezi zůstavitelem a dědicem; je nutné ji sepsat formou notářského zápisu. Oproti závěti bývá pro dědice právně pevnější, protože ji nelze jednostranně změnit.
Pokud závěť nebo smlouva nerozdělí celý majetek, zbytek se dělí podle dědických tříd.
Neopominutelní dědicové: děti zůstavitele (a jejich potomci) mají právo na povinný díl, i když nejsou v závěti uvedeni. Vynechat je lze pouze oficiálním vyděděním, které musí být sepsáno a obsahovat zákonné důvody (např. neprojevování zájmu, závažný trestný čin či nezřízený život).
Odmítnutí nebo vzdání se dědictví
Dědic má právo odmítnout dědictví – musí tak učinit výslovným prohlášením u soudu do jednoho měsíce od oznámení dědického práva (tři měsíce, pokud žije v zahraničí). Odmítnout nelze jen část dědictví, nelze tak činit ve prospěch konkrétní osoby a dědic, který odmítl, se považuje, jako by nikdy dědicem nebyl. Smluvní dědic, který je uveden v dědické smlouvě, nemá právo dědictví odmítnout.
Pokud dědic dědictví neodmítne, může se jej během řízení vzdát ve prospěch jiného dědice, pokud s tím tento dědic souhlasí. Vzdání se dědictví se zapisuje do protokolu; právo dědického podílu se jednoduše převede na jiného dědice.
Co když jsou v dědictví dluhy
Dědic odpovídá za dluhy zůstavitele; nicméně existuje možnost vyhradit si soupis pozůstalosti. O tuto výhradu musí dědic požádat do jednoho měsíce (tři měsíce v zahraničí). Pokud si soupis vyhradí, odpovídá za dluhy jen do výše nabytého dědictví; jinak ručí celým svým majetkem. Pokud dědic neuvede všechny věci, které patří do pozůstalosti, ochrana výhrady soupisu zaniká.
Dědictví nezletilých
Pokud je mezi dědici nezletilé dítě, soud jmenuje opatrovníka nebo správce dědictví, který se o majetek stará do zletilosti dítěte. Opatrovník může být vybrán z blízkých osob (např. babička, strýc), ale v případě kolize zájmů může soud určit nezávislého advokáta. Správce je povinen spravovat majetek v zájmu dědice a předkládat soudu zprávy o hospodaření.
Tipy pro plánování dědictví
- Sepište závěť nebo uzavřete dědickou smlouvu. Jasně určí, kdo a co získá, a můžete předejít sporům.
- Zvažte darování majetku za života. Při darování můžete majetek rozdělit ještě během života a vyhnout se dědickému řízení; má to ale daňové a majetkové důsledky.
- Evidujte majetek a dluhy. Přehledný soupis majetku a závazků usnadní notáři orientaci a dědicům ušetří čas i peníze.
- Zajistěte nezletilé děti. Pokud máte malé děti, uvažujte o opatrovníkovi a způsobu správy dědictví.
- Průběžně aktualizujte. U závěti a dědické smlouvy reagujte na změny (narození dětí, rozvod, prodej nemovitosti apod.).
Shrnutí
Dědické řízení je zákonný proces, který převádí majetek a závazky zemřelého na jeho dědice. Probíhá před notářem jako soudním komisařem, zahajuje se automaticky po oznámení smrti a cílem je zjistit okruh dědiců, posoudit existenci závěti či smlouvy a spravedlivě rozdělit pozůstalost. Zákon vymezuje šest dědických tříd, přičemž teprve když není dědic v předchozí třídě, přechází se k další. Správné plánování formou závěti, dědické smlouvy či darování dokáže předejít sporům a ulehčit pozůstalým náročné období.
Příklad z praxe: Partneři žijící ve společné domácnosti
Petr a Martina spolu žijí už deset let, mají dvě malé děti a společnou hypotéku na dům, který vlastní napůl – 50/50.
Když Petr nečekaně zemře, Martinu čeká nepříjemné překvapení: jeho polovina domu se stává předmětem dědictví.
Protože nejsou manželé, Martina po něm nedědí vůbec nic.
Dědicové jsou pouze jejich děti – a protože jsou nezletilé, o majetku rozhoduje soud.
Martina tak zůstane v domě, který napůl patří dětem, ale nemůže s ním nijak nakládat – prodat, refinancovat hypotéku ani použít ho jako zástavu.
Banka přitom dál požaduje splátky.
Řešením mohla být závěť, dědická smlouva nebo správně nastavené pojištění, které by zajistilo finanční jistotu rodiny i po ztrátě partnera.
🏠 1️⃣ Majetek – dům na polovinu
- Každý z partnerů vlastní polovinu domu.
- Pokud jeden z nich zemře, jeho polovina se stává předmětem dědictví.
- Druhý partner si automaticky nenechá celou nemovitost, dědí se jen ta polovina.
➡️ Dědici v tomto případě jsou děti zemřelého (protože partneři nejsou manželé).
Partner/ka nedědí nic, pokud není uveden v závěti.
👶 2️⃣ Děti jako dědici
- Děti dědí rovným dílem podíl zemřelého.
Pokud jsou nezletilé, rozhoduje za ně soud – např. při prodeji nebo převodu nemovitosti. - Druhý partner tak zůstane v domě, který z poloviny patří dětem, ale nemůže s ním nakládat (prodat, refinancovat hypotéku, zapsat zástavu apod.) bez souhlasu soudu.
To je v praxi často velký problém.
🏦 3️⃣ Hypotéka
- Pokud mají hypotéku společnou, úvěr běží dál – banka chce dál splátky bez ohledu na to, kdo zemřel.
- Pokud byl hlavní dlužník pouze zemřelý partner, úvěr se stává součástí dědictví a dědí se i dluh. Děti dědí nejen majetek, ale i závazky (do výše zděděného podílu).
- Druhý partner musí buď hypotéku převzít (pokud mu to banka umožní), nebo požádat o nové posouzení úvěru.
💔 4️⃣ Partnerka bez svatby
- Nemá žádné dědické právo, pokud není uveden/a v závěti nebo dědické smlouvě.
- I když spolu žili roky, zákon ji považuje za cizí osobu.
- Může dědit pouze jako osoba ze společné domácnosti (2. nebo 3. třída) – ale jen v případě, že nejsou děti nebo rodiče zemřelého.
Pokud děti jsou, partner nezdědí nic.
🧾 5️⃣ Jak to vyřešit, aby byl partner chráněný
- ✍️ Sepsat závěť – uvést partnera jako dědice podílu.
(Děti mají stejně nárok na povinný díl, takže o ně nepřijdou.) - 📜 Dědická smlouva – právně silnější než závěť.
- 💰 Životní pojištění – partnera uvést jako oprávněnou osobu.
- 🧩 Přehled majetku a pojistek – aby partner věděl, co se kde řeší, kdyby se něco stalo = toto řeším se svými klienty formou Finančního plánu, který obsahuje soupis veškerého jejich nemovitého i movitého majetku, finančního majetku a přehled sjednaných smluv.
✨ DOPORUČENÍ NA ZÁVĚR:
Dědictví není jen o majetku, ale zejména o jistotě pro naše nejbližší, kterou jim po sobě zanecháme. Myslete na to, že život přináší různé situace a úmrtí někoho z rodiny je bohužel jednou z nich. Nespoléhejte se na to, že Vám a vaší rodině se něco takového stát nemůže. Protože řešit situaci až když nastane bývá často pozdě!
👉 Mějte vždy plán B! A jestli ho nemáte, můžu Vám s tím pomoci.